Jack Nicklaus – Co o něm nevíte
"... Zkuste hrát hru dvěma míči takto: tam, kde hrajete driver s menší procentní úspěšností na trefení ferveje, umístěte další míček o 10 - 20 metrů zpět, ale doprostřed ferveje.
Porovnejte výsledky obou míčků"
Nicklausův tip pro americký časopis "Golf Digest"
Turnaje Majors pamatují v průběhu historie mnoho těch legendami opředených zázračných, ale velice riskantních ran, které svým autorům mnohdy přinesly tituly nejvyšší... Téměř marně bychom však v análech hledali ty z nich, které pocházejí z rukou Jacka Nicklause...
"Opatrnost" bylo klíčové slovo pro jeho hru. Jen ve finálových kolech, kdy na vedoucího hráče ztrácel několik ran a "nebylo co ztratit" nechával dlouhá železa, která často používal na drajvování, v bagu... V průběhu celého turnaje však hrál golf podpořený dokonalou analýzou hřiště a založený na "umísťování" míčku.
Jack Nicklaus je první hráč historie, který používal a hrál podle podrobné "yardage book" (měl přesně rozměřené hřiště a znal přesné délky dopadů event. doběhů jednotlivých holí), čímž způsobil revoluci a posunul golf a plánování úderů na úroveň dnes zcela běžnou a všemi cílevědomými hráči využívanou. I když green byl zcela otevřen a nechráněn bankry nebo jinými překážkami Nicklaus nehrál přímo na vlajku. Kalkuloval s event. odchylkou a své rány namířil na střed greenu spoléhaje se na své patovací umění. Podle odborníků je ten, kdo pravděpodobně proměnil nejvíce dlouhých birdie putů v historii. Rozhodně se řadí mezi hráče, jejichž patování postrádá v jakékoliv situaci jakoukoliv známku nervozity.
"... Nicklaus věděl, že byl pohodlně ten nejlepší. Mnohými byl obviňován, že hraje příliš opatrně. Věděl, že může vyhrát, ale nechtěl dopustit, aby riskantní rány, které se dají zkazit, ho o tuto možnost připravily. Jestli měl nějakou slabinu, pak to byla arogance"
Předmluva ke kapitole Legendy - J. Nicklaus z Ultimate Golf Encyklopedia, 1995, Anglie
Ovšem jeho útoky na vedoucí hráče, na které v neděli ráno ztrácel mnohdy i 4-5 ran, zůstanou navždy pověstné. Možná i vy - podobně jako celá odborná veřejnost - se ptáte jaké výsledky a o kolik nejrůznějších titulů by Nicklaus měl více či méně, kdyby hrál celá 4 kola způsobem, kterým útočil v neděli na více či méně vzdálené vítězství...?!?
Bez ohledu na vše zastiňující popularitu Arnolda Palmera se Nicklaus brzy stal novým zázrakem své doby a hráčem dominujícím světovou golfovou scénu. V roce 1963 jen potvrdil svůj status, když do své sbírky trofejí přidal Masters a US PGA. V Augustě (na Masters) zvítězil i o dva roky později, v roce 1965, prolomil Hogenův historický rekord na 4 kola o 3 rány, všechny své soupeře porazil o rekordních devět ran a jeho celkové číslo 271 zahrnuje i kolo, kdy zahrál 64 !!! Bobby Jones byl Nicklausovým výkonem tak pohnut, že ho okomentoval slovy: "..Nejlepší golf v historii...".
"...přišel čas, abyste svou hru svěřili do Jackových rukou ...."
Část komentáře k půlminutovému detailnímu záběru Nicklausových dlaní v reklamním spotu na hole N1, na jejichž designu se Nicklaus podílel a kterým propůjčil své jméno.
Nicklaus se stal bezpochyby největším golfistou světa. Naprosto dominoval tomuto sportu od začátku šedesátých let až - dalo by se říci - do roku 1977, kdy se Tomu Watsonovi podařilo jentaktak porazit Nicklause jak na Masters tak na British Open.
Pro ilustraci se podrobněji zastavím neuveřitelného divadla, které se odehrálo v posledním kole zmiňovaného British Open toho roku hraného v Turnberry ve Skotsku. Oba dva hráli spolu jak 3. tak i 4. kolo.... Oba dva měli v prvních třech kolech identická skóre (68, 70, 65) ...Watson ve finálovém kole ztrácel po 4. jamce na "Zlatého medvěda" - což je zaoceánská Nicklausova familiérní přezdívka - 3 rány poté, co Nicklaus zasunul devítimetrové birdie na známém trojpáru nazvaném "Woe be Tide".... Watson birdíkem stáhl ránu hned na následující jamce a poté na dlouhé sedmičce (par 5), kde hrál: driver - driver - dva paty!!! A hned následně stáhl další ránu na osmičce... poté par nezahrál takže: první devítka: Nicklaus 33, Watson 34...
Na 12. jamce proměnil Nicklaus několikametrový put a vedl rázem o dvě rány.... Watson stáhl ránu na 13. a další na patnáctce, kde zasunul birdie put z 18 metrů !!! a bylo srovnáno. Oba hráli v oslnivé formě až do chvíle, kdy Nicklaus hrál pětku železo jako druhou ránu do greenu na 17. jamce - par 5 - a zahrál tzv. fat, trefil míček trochu před... Následná příhra skončila asi metr dvacet za jamkou a Nicklaus birdie pat neproměnil. Pouhý par na Watsonovo doklepávané birdie nestačil a znechucený Nicklaus byl o jednu pozadu...
Na osmnáctce Watson vědom si rizika drajvoval jedničkou železem, Nicklaus vsadil na driver, který ho tentokrát zklamal ... Watson hrál první a přihrál se do 40 centimetrů !!!... Nicklaus po ohromném aplauzu pro Watsonovu ránu (s pocitem, který si umíme jen ztěží představit) trefil green z roughu a zpoza roští a rána skončila 11 metrů od jamky, což činilo birdíka i v "normální" situaci jen málo pravděpodobným... Nicklaus přečetl..., založil... a zavěsil...!!! V ohlušujícím tichu
Watson doklepl birdie na vítězství.
Tento zatím nepřekonaný souboj je všem golfovým odborníkům znám pod označením "Duel in The Sun"(Duel na slunci) a sám Zlatý medvěd ho považuje za jeden z vrcholů své golfové kariéry.
" ...Téměř nikdy nehrál ránu s nízkým procentem úspěšnosti. Vždy dokázal najít a zahrát tu nejspolehlivější a nejvhodnější ránu v každé situaci...."
Tom Watson ve svých "Watsonových zkratkách" o tom, jak - jako úplný nováček - při svém prvním turnaji na US Tour na Harbour Town odehrál své kolo brzy ráno a ihned po skončení obešel celé hřiště ještě jednou pozorně sledujíce při hře Jacka Nicklause
Obdobným způsobem připravil Watson Nicklause o vítězství na Pebble Beach v Kalifornii při US Open v roce 1982, když (po 16. jamce oba stejně) na sedmnáctce (par 3) ve finálovém kole zahrál z nemožné pozice chip in... Z vysoké trávy... sandwedge ... míček dopadl na kraj greenu, stopu vpravo od jamky tak, aby mohl po nakloněném greenu vjet do jamky rychlostí 30ti centimetrového patu k šokujícímu údivu nejen všech diváků, ale i Watsona samotného. Nicklaus, do té chvíle na vedoucí pozici s výbornými 69 v posledním kole, pozoroval z klubu oslavný Watsonův tanec, což je notoricky známá fotografie a nesmazatelný zápis do historie....
V roce 1977 se Tom Watson stal novou světovou jedničkou... Ale i tak... po nejhorším roce své kariéry (1979) se Nicklaus dokázal "vrátit" stylem, který bere dech. V roce 1980 vyhrál jak US Open tak US PGA. Výše zmíněný titul z roku 1982 by byl jeho pátým US Open v pořadí...
V roce 1986, poté, co ochromil celé pole hráčů jedním ze svých nejlepších "útoků" na posledních devíti jamkách, dokázal ve věku 46 let vyhrát Masters !!!
Se svou první a jedinou ženou Barbarou, bývalou diplomatkou, má pět dětí - jednu dceru a čtyři syny. Ve volném čase rád hraje tenis se svými přateli z řad učitelů, trenérů golfu a nebo lidí z úplně jiných profesí. Za svého nejlepšího přítele označuje svou ženu. K jeho blízkým přátelům patří Tom Watson a Gary Player.
Novináři se ho celý život ptají na jeho vztah s Arnoldem Palmerem, který je snad jeho největší celoživotní rival při hře hřišti i v oblasti navrhování golfových hřišť...
" ... Celý život spolu o něco bojujeme jako lvi. Jsou věci, které se mi na Arnoldovi nelíbí a jsem si jist, že jemu se jich na mně také mnoho nelíbí. Ale jsem přesvědčen, že přes všechny ty rozdíly mezi námi - kdyby opravdu o něco šlo - by za mnou přišel o pomoc a já jsem kdykoli ochoten mu maximálně pomoci. Vím , že stejně to cítí i Arnold. Nikdy nezapomenu, jak hezky se ke mně v hráčských dobách choval za každé, pro něj i asi velmi bolestné, situace. Když jsme hráli proti sobě, vždy jsme hráli jen "proti hře" toho druhého a nikdy proti sobě jako člověk proti člověku. A to je velmi důležité."
Design golfových hřišť je jedna z hlavních náplní činnosti podniku Nicklaus Enterprises, který krátce po svém založení v roce 1977 málem v roce zkrachoval. Nicklaus se nevzdal, podnik restrukturalizoval a záhy se dočkal značných obchodních úspěchů. V současné době má rozestavěno přes 36 hřišť po celém světě.
V Evropě je nejznámější divize "Nicklaus Golf Equipment" - zastoupena desti pobočkami - zabývající se výrobou, distribucí a prodejem golfového nářadí.
Síť škol ve Spojených státech nesoucích název "Nicklaus/Flick Golf School" patří k nejprestižnějším a nejvyhledávanějším. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že exkluzívnější kursy bývají vyprodány i na třičtvrtě roku dopředu a rozhodně nepatří k nejlevnějším.
Mimo veškeré obchodní aktivity Nicklaus patří k nejlepším hráčům na US Senior Tour.
Jedna z legend, která Nicklause povyšuje ještě o něco výše, se odehrála v roce 1969 v poslední den (při singlech) Ryder Cupu. Na poslední jamce proměnil Nicklaus za ohromného řevu dlouhý put na par - v situaci "All square" tato jamka měla rozhodnout o vítězství Nicklaus vs. Jacklin a zisk Ryder Cupu byl v té chvíli ještě na vážkách - dal Nicklaus Jacklinovi put na půlení jamky a zápasu, který měl mnohem více než obvyklé 3 stopy (necelý metr) a nebyl vůbec jednoduchý... A nikdy o tom nechtěl mluvit. Až po letech to stroze okomentoval:
" Tony (Jacklin) byl vynikající hráč, který udělal pro rozvoj golfu strašně moc. Nemohl bych snést pomyšlení, že by mohl minout, prohrát a celý život to nést s sebou...."
A Nicklausovo "tajemství golfu" ?? :
"Zahrát slušné skóre v den, kdy vám to vůbec nejde. 80 procent své kariéry jsem nehrál tak, jak jsem chtěl a jak jsem si představoval"
I když už možná nikdy nedokáže zahrát 4 mistrovská kola v řadě rozhodně zůstává Jack Nicklaus i nadále jedním z nejtvrdších soupeřů schopných stále čas od času zahrát 65 a nahnat strach i těm, co jsou v životní formě...
Jack Nicklaus získal nejvíce Majors v historii, celkem 20 v průběhu více než 40 let. Jen v Augustě vyhrál celkem šestkrát!!! V Majors skončil devatenáctkrát druhý. Za svou kariéru vybojoval 82 vítězství. Nicklaus dokázal vítězit štíhlý, "plnoštíhlý", mladý i středního věku, ostříhaný jako čerstvě odvedený nováček i rebelsky vlasatý jak právě velela móda, co se hnala kolem... Neexistuje rozhodující pat jeho kariéry, který by si nepamatoval nebo ze kterého by se cítil nervózní. Jeho sportovní morálka, smysl pro fair play a přátelská úcta k soupeři (i právě vyhrávajícímu) mají za mořem několik nevystavěných, ale právě proto mnohem uznávanějších a tokem dějin nenapadnutelných pomníků. Klidně by mohl být označen za největšího vítěze v oblasti sportu všech dob.
Jeho ohromná a stále ještě rostoucí popularita nechť je mu pomocí a hnacím motorem do dalších vítězných let.
Mezníky v kariéře:
| 1940 | Narozen v Columbus, Ohio |
|---|---|
| 1956 | Vyhrává v 16 letech Otevřené mistrovství Ohia |
| 1959 | Vítězství na Amatérském mistrovství Spojených států |
| 1961 | Podruhé vítězí na Amatérském mistrovství Spojených států |
| 1962 | Vyhrává US Open v Oakmontu, v play off poráží Arnolda Palmera |
| 1963 | Vítězství jak na US PGA tak na Masters |
| 1965 | Podruhé vyhrává Masters |
| 1966 | Přidává třetí titul Masters a dovršuje tzv. Grand Slam vítězstvím na British Open |
| 1967 | Podruhé vítězí na US Open |
| 1970 | Podruhé vítězí na British Open |
| 1971 | Druhé vítězství na US PGA |
| 1972 | Další rok se dvěma Majors: Masters a US Open |
| 1973 | Získává patnáctý!!! Major titul - vítězství na US PGA |
| 1975 | Čtvrtý rok se dvěma Majors: US PGA a Masters |
| 1978 | V St. Andrews získává třetí British Open |
| 1980 | Pátý rok se dvěma Majors: čtvrtý titul na US Open a pátý US PGA |
| 1984 | Kapitán vítězného týmu USA na Ryder Cupu |
| 1986 | Ve svých 46 letech vyhrává rekordně - pošesté - Masters |
| 1987 | Kapitán poraženého týmu USA při Ryder Cupu, který se hrál na hřišti designovaném Nicklausem |
